7. října 2009

Orlické hory 26. - 27. 9. 2009

Jelikož patřím mezi ty, co po dvou víkendech strávených doma vykazují veliké známky neklidu (a u mě konkrétně dost velkých depresí), rád cestuju. Kamkoli, jakkoli. Rozhodl jsem se, zde uveřejňovat zde "krátké recenze" navštívených míst a také nějaké obrázky z cest.

Začnu tak nějak odprostředka, takže zde můžete očekávat i nějakou retrospektivu.

Orlické hory. V turisticky nejfrekventovanější části Orlických hor - v okolí Velké Deštné mě cestou napadlo, že tohle jsou hory vhodné pro důchodce. Žádné dramatické výstupy, všude asfaltové cesty po kterých vede turistická značka. Šli jsme s partnerkou "natěžko" a ostatní na nás koukali jako na exoty. (My na ně taky.) Zkrátka tip na výlet na nedělní odpolene.

foto: Velká deštnáVelká Deštná samotná je zajímavá svým pěkným výhledem na Krkonoše, Polsko, Vysočinu, Kraličák i Jeseníky podpořeným poddimenzovanou rozhledničkou na kterou se stojí docela fronta. Když jsem musel odkráčet z volného prostranství nějakých 10 - 15 metrů do klečí, narazil jsem na docela macatou zmiji. Což na tak frekventovaném místě musí každého samotymila potěšit.

foto: Tvrz Skutina Betonová tvrz Skutina je součást hraničního opevnění. Návštěva stojí zato. I díky nadšenému průvodci, který má velké, vizuálně ověřitelné zkušenosti s vojenskými výbušninami na vlastním těle a jeho jadrnému vyjadřování, které na prohlídce se zaujetím vnímaly hlavně malé děti a jejich rodiče.

foto: TopieliskoDalší zastávkou byla přírodní rezervace na polské straně hranice Torfoviska pod Zieleńcem. Je tvořena dvěma celky pojmenovanými jako Czarne bagno a Topielisko. Pokud chcete vidět lesotundru tvořenou rašelinou a borovicemi blatkami a nejezdit daleko na sever, zde máte šanci. A to i díky bytelné dřevěné vyhlídkové věži.

foto: Zemská bránaU provařené Zemské brány se nedá ani zaparkovat, ale když si člověk odmyslí skutečně veliký dav "lufťáků", je to moc hezký koutek přírody na polsko-české hranici. Pozor, kameny v Divoké Orlici dost kloužou.

foto: Rozhledna na Suchém vrchuCestou domů jsme ještě zajeli na Suchý vrch s vidinou hezkého výhledu. Ten nám byl docela znepříjemněn jednak davy výletníků všeho druhu, dále trošku šidící osobou za barem, která prodávala dětské vstupenky na rozhlednu dospělým za cenu "dospělého" lístku a také dvojitými, špinavými skly oken rozhledny, za kterými umíraly mouchy a tlela jejich mrtvá těla. Rychle kouknout a rychle pryč.

Nádherně prožitý víkend jsme si nenechali zkazit ani tím, že jsme před sebou dlouho tlačili svátečního řidiče cestou dolů do Červené Vody z Červenovodského sedla. Chvála babímu létu, chvála Slunci, chvála Orlickým horám.

Fotogalerie na webu Picasa (64 fotografií)

foto: fotomodelka

1 komentář:

  1. Pěkné fotky. Závidím Vám, jak dokážete smísit do jediné cesty snad vše nejhezčí, co v Orlických horách je.
    Pamatuji si hlavně Velkou Deštnou, jak jsme po hodinách kochání se vystoupili na vrchol "k rozhledně" - všem ji doporučuji - opravdu dílo )
    Krásné je to pohraničí, nikde ani noha, ticho - zejména v zimních měsících.

    OdpovědětVymazat